Stromy a kořeny, naše kořeny

Den stromů 20. října nás inspiroval i ve škole. Povídali jsme si o částech stromu a jeho jednotlivých funkcích. K čemu má listy? Jak vypadá, když krvácí kmen? Co zajistí stromu kořeny? Proč listy a jehlice modřínu u nás opadají a ostatní jehličnany ne? Poznáváme stromy podle plodů, listů, kůry, tvaru. Jak funguje fotosyntéza a co je to chlorofyl. Zkoušeli jsme si ta důležitá slova napsat. Namalovat strom a slovy popsat jeho části, a také je angličtině pojmenovat. Zkoušeli jsme měřit stromy metrem, dostali jsme se tak vyšším číslům desítkové soustavy, poznávali jsme délkové jednotky 1cm, 100 cm, 1 m...

Ve čtvrtek jsme navázali i s předškoláky a každá školačka i předškolačka i zasadila svůj smrček. Poprosili jsme zemi, aby je přijala a dařilo se jim u nás dobře.

Abychom si smrčky poznali, každý si nabarvil akrylovými barvami svůj klacík a zavěsil na svůj stromek.

A kde jsou naše kořeny? Naši předkové? Odkud pochází a jak jsou s námi propojeni. Větve naší rodiny jsme zkusili nakreslit a nalepit k nim tváře z našeho rodu. A společně zapisovali na tabuli obecný rodokmen, doplňovali do prázdných lístků já, bratr, sestra, máma, táta, babi, děda...

​Dnešní den přinesl jinou emoci, než minule tu radostnou. Přišel vztek. Ten není možná příjemný, ale je to velký pomocník a učitel. Proč vzniká a jak se dá řešit, jak bychom chtěli, aby byl vztek vyjadřován nám, a jak ho můžeme vyjadřovat zase my. Co nám vztek o nás říká: učí nás poznávat naše hranice.

Dokončení rodokmenu nebo jeho příprava byla zajímavou zkušeností i pro rodiče, chvíle ke vzpomínce na naše předky. Dík za předanou moudrost a prosíme o podporu k překonání rodových výzev.