Náš příběh lesní školy ZÁŘÍ

Zní to zatím možná minimalisticky: jeden průvodce a Anežka. Ale nevnímáme to jako omezení. Máme prostor nejen pro "učení", ale také pro navazování vztahu, prohlubování důvěry.

Čteme text na kartě (poselství od jednorožců, které má Anežka ráda), kde se vyskytne slovo "rozhodně".

"Anežko, víš, co znamená slovo rozhodně"?

"No, jako že se má někdo rozhodnout."

"Ano, v zásadě to z toho vychází. Musela ses někdy v životě rozhodnout?"

"Jo, vzpomínám si, když mi umíral děda, vlastně když jsme byli na jeho pohřbu, tak máma a teta Zdenda moc plakaly a já nevěděla, jestli mám taky plakat, jestli mají jako všechny holky na pohřbu plakat a chtěla jsem se na to zeptat mámy. Tak jsem se zeptala proč pláče a ona mi odpověděla, že jí je líto, že děda umřel. Tak jsem se musela rozhodnout jestli budu taky plakat nebo ne."

"A jak ses rozhodla?"

"No, že nebudu plakat, protože se mi vlastně vůbec nechtělo."

"To je skvělý, že jsi se zachovala tak, jak jsi to cítila, to je moc důležitý. A co kdyby se ti chtělo brečet a ostatní by nebrečeli?"

"Tak budu brečet, protože to tak budu cítit."

Anežka není z těch, kdo před nástupem do školy už umí poznat a psát všechna písmena a číslice. A tak začínáme tam, kde to zná, u svého jména a postupně si vybírá další a další. Učíme se poznávat písmena ve slovech, která označují prostředí, které nás obklopuje - to, co vidíme, slyšíme, cítíme.... a tím naším světem jsou zde les a louky.

Anežka se soustředí tak 10 min na jednu činnost, prokládá studium svými barvitými příběhy a vzpomínkami naplněnými širokou škálou pocitů, které ji provází. Dokáže se velmi dobře orientovat ve svých emocích, odlišit, co prožívá ona a co prožívá někdo jiný.

Během září jsme nakonec prošly celou tiskací abecedu (ne popořadě, ale tak jak písmena k Anežce přicházela). Poznává a umí napsat i většinu malých i velkých písmen. Čte po písmenkách a dokáže i slabikovat. Dokáže zapsat 2 slabičné slovo, které slyší. Rozpozná a dokáže zapsat všechny číslice, sčítá a odčítá pomocí kostiček, klacíků, šípků, žaudů.

Vytvořila si Deník do divočiny, kam si zapisuje, zakresluje své zážitky.

Lesní školu spolu máme 3 x 90 min týdně. Ten zbylý čas tráví se svými mladšími kamarády ze školky.

Save

Save


Featured Posts
Recent Posts
Archive
Search By Tags
Zatím žádné tagy
Follow Us
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now