25. - 29.6. 2018

 

V pondělí jsme se přivítali společně s Dubínky a povídali si, na co se těšíme o prázdninách. Cestou ke skřítkům jsme mlsali lesní jahůdky a borůvky a nacházeli různé broučky. Děti jim dělaly domečky a dávaly je dovnitř. Pak se Dubínci oddělili a vyrazili k jurtě tvořit letní prázdninové obrázky s loďkami a rybkami. Odpolední hraní a třešňovou hostinu jsme završili společným zpíváním a muzicírováním už i za účasti některých rodičů :o) Lenka hrála na kytaru a děti se připojily s dalšími nástroji. A Iduška se Stázkou si do rytmu zvesela zatancovaly.

V úterý jsme se vypravili dolů do údolí k potůčku a užívali si proudící vody. Adélka vyráběla kytičky, Jáchym prozkoumával koryto potůčku a všichni jsme si pochutnávali na červeném rybízu, který u brodu roste.

Středeční ráno jsme si povídali, jaká exotická zvířátka známe a kde nejspíš žijí. Cestou do smrkového lesa část dětí lozila po svazích podél cesty a nemohla se nabažit hojnosti borůvek, jahod a už i dozrávajících malin. Po dopolední plném stavění, budování a her v lese jsme si na hřišti vytvořili obrázky s kraby a zahráli si na velbloudy. Po obědě se v jurtě rapovalo a vyráběli jsme další exotické zvíře - dravou mořskou rybu. Motali jsme s dětmi z bavlnek a vlnek čelenky, náramky, korále a pásky a venku se děti pustily ještě do stloukání různých aut, domků a všelijakých jiných výtvorů s pomocí dřívek, hřebíků, kladívek a pilek. Čímž jsme ‘neúnavné’ středeční tvoření zakončili ;-)

Ve čtvrtek jsme si v kroužku připomínali všechno, co rádi děláváme ve školce. Tak například jednou z her byly i stavby domečků pro skřítky. Vydali jsme se tedy do lesa a hledali jakékoliv přírodniny, abychom si mohli vyrobit právě ty skřítky. Vzniklo spoustu skřítků a každý byl jiný. Také jsme si vyprávěli pohádku O pasáčkovi, který (zbytečně) křičel a jak to s ním dopadlo. Když nás pak před polednem vyhnal deštík z lesa, pod střechou maringotky jsme si udělali znovu kroužek a povídali si, jak se který skřítek jmenuje a co má asi v lese na starosti. Odpoledne jsme se soustředili na úklid jurty a přípravu na besídku a když nám byla dlouhá chvíle, hráli jsme hry - paměťovou hru “pekl jsem buchtu a dal jsem do ní ….  a židličkovanou - hru pro odvážné.

A pak jsme se konečně dočkali besídky na rozloučenou s tímto školním rokem a s dětmi, které odcházejí dále.

V pátek - poslední den v roce jsme nejdříve zavzpomínali na nejlepší zážitky, které si odnášíme ze školky a pak se vydali do lesa naposledy sbírat borůvky, malina a ještě i poslední jahody. Přitom jsem si hráli na dinosaury, na popletené roboty, co dělají všechno opačně nebo si připomínali pohádky O Rumcajsovi  a příběhy z večerníčků o Krakonošovi, Anči, Kubovi, hajném, Trautenberkovi a “jeho” revíru a tak proč by to měl být jeho revír.

Odpoledne jsme si hráli s nafukovacími balónkami a kdo chtěl, nalepil si na něj z papíru hlavu, nohy a ocas a z balónku vznikl dinosaurus. Lenka nám k tomu zahrála na kytaru a pak už nás čekal jen úklid a rozloučení.

 

Přejeme všem krásné léto plné odpočinku a nových zážitků.

A ještě jednou děkujeme za vaši podporu po celý rok.

 

 

18. - 22.6. 2018

 

V pondělí jsme začali nápady, co by se líbilo tatínkům jako dárek ke svátku (který měli v neděli - Den otců). Děti vymyslely spoustu krásných věcí (knížky, auta). Dopoledne jsme si šli hrát do zadního lesa k bříze. Kluci (Daník, Matěj M, Davídek) nás po cestě chránili před tyranosaurem Rudlou. Eliška, Emilka a Kuba si hráli na Annu a Elsu a Stázka pečovala o Idu a Adélku jako o své děti. Odpoledne si starší děti (vč. budoucích předškoláků) zahrály v jurtě pohádku o Červené Karkulce a po svačině jsme vyráběli dárky pro tatínky - auta nebo mašinky, někdo dokonce parní válec.

S Dubínkem jsme pro tatínky (nebo maminky :-) namalovali po přivítání obrázky a po svačině vyrazili do lesa. Opět jsme si užívali hojnost lesních jahůdek a borůvek a děti se učily jeden od druhého vzájemné dělení. Také jsme si připomněli příběh o slepičce a kohoutkovi a jak to dopadlo, když se nerozdělil.

V úterý nás čekalo veliké dobrodružství s koly a odrážedly. V kroužku jsme si říkali, co má mít správný cyklista s sebou, než vyrazí na výlet, a skoro všechno jsme měli. Na hřišti v lese jsme si namalovali dopravní značení, vyzkoušeli jsme si semafory a zahráli si na dopravní policisty. Po svačině se větší děti vydaly s Janou po lesní cestě směr Svatá, a skoro jsme tam dojeli! Jen poslední kopec byl už příliš. Menší děti si zkoušely s Leou na hřišti slalom pěšmo i s odrážedly a trénovaly opět dopravní pravidla. I po obědě jsme se na hřiště vrátili a dál drandili tam a zpět.

Středeční ráno jsme přivítali povídáním o kamenech a o tom, co může takový kámen mít všechno za sebou a “pamatovat”. Vypravili jsme se přes posekanou louku kolem hrušky až k potoku a cestou ujídali z pestré nabídky třešní dozrávajících podél obilného pole. Stezka mezi polem a loukou byla hustě zarostlá, tak jsme si museli cestu doslova prošlapat, což pro některé děti nebylo v nerovném terénu vůbec snadné. Všichni to ale nakonec zvládli, ošetřili jsme gelem několik spálenin od kopřiv a odměnou byla svačina a svěží pochození a ochlazení v potoce. Tam si děti odložily své svršky a brouzdaly vodou střídavě po a proti proudu. Před odchodem jsme nasbírali několik krásných černých kamenů na naše odpolední tvoření. Zpáteční cesta v předpoledním parnu byla náročná, ale všichni ťapkali i do strmého kopce. Po odpočinku se děti rozletěly ven a odpoledne jsme završili barvením kamínků.

Ve čtvrtek jsme pokračovali v povídání na velké téma co to vlastně bylinky jsou a jaké bylinky známe. A pak jsme se je vypravili hledat a sbírat do lesa a cestou jsme doslova jako kobylky spásali úrodu lesních jahod a borůvek. Když jsme se nasbírali plný košík bylinek a dostatečně jsme si pohráli u Chaty u kalu, vrátili jsme se do školky. - Ale při návratu jsme opět prozkoumali kus nové cesty, vedoucí do Trubína. Odpoledne jsme z bylinek tvořili obrázek na papír - košíček s bylinkami.

V pátek jsme téma o bylinkách doplnili znalostmi o tom, k čemu všemu se bylinky používají. A také jsme si řekli, že dříve, když ještě nebyli lékaři a neexistovali léky, se o naše zdraví starali babky bylinkářky (jinde se jim říkalo také šamani, bohyně, dědové kořenáři apod.), protože ty znaly velké tajemství bylinek a věděly, kterou bylinku na co použít. A tak  se předškoláci vydali s jednou takovou současnou “babkou bylinkářkou” - Zuzkou Rumlerovou do říše bylinek do okolního lesa, aby také pronikli do záhad přírody. My ostatní jsme se vydali k Chatě u kalu, kde Ivana s Honzou postavili opičí dráhu z lana. Kromě prolézání lana, jsme si hráli na policajty, na rodinu, na domečky a různé další variace. Odpoledne konečně přišel slibovaný deštík, tak jsme si v jurtě kreslili a vyráběli mýdlo, do kterého jsme přidali lístky růží a vůni bezu.

 

 

11. - 15.6. 2018

 

Pondělní Dubínek jsme zahájili přivítáním s tématem slunce a malováním sluníčka vodovkou. Výprava do lesa mířila až k mraveništi, cestou jsme však postávali u každého keříčku s borůvčím či jahodníčku a mlsali, co srdce ráčilo :o) I tak jsme dosáhli cíle a prozkoumali mravenčí obydlí ze všech stran. Nazpátek jsme opět hojně zastavovali a vychutnali si každý barevný plod, který jen trochu vykukoval. Jednoduše nešlo odolat ;) Děti se dokonce o lesní dobroty samy dělily, což bylo velice milé.

Se školkovými dětmi jsme se po nějaké době vrátili k tématu slunce, které nás bude provázet po tento týden do sobotní Slavnosti letního slunovratu. Dopoledne jsme si u skřítků stavěli sluneční mandaly z přírodnin, po cestě Stezkou ticha sbírali jahůdky a na silnici u značky obkreslovali svoje stíny. Ukázali jsme si, jak bude slunce postupovat po obloze a kam se posune náš stín. Odpoledne jsme malovali slunce a tvořili 3D model, kterým ozdobíme maringotku na sobotní slavnost.

V úterý jsme se v ranním kroužku  zabývali otázkou, k čemu potřebujeme slunce. Dopoledne jsme chtěli prozkoumat další novou lesní pěšinu, ale nakonec bylo vše jinak. Sbírali jsme jahody, borůvky a hráli hry v lese u chaloupky u kalu. Taky jsme si zpívali - naučili jsme se písničku Voláme sluníčko od Jarka Nohavici. Tato písnička končí slovy lásky je na světě málo a tak jsme přemýšleli, co bychom mohli my proto udělat, aby na světě bylo více lásky. Odpoledne jsme stihli ještě vyrobit sluníčka ze samotvrdnoucí hlíny.

Středeční přivítání nabídlo otázku, co víme o hodinách/o čase. Deštivé dopoledne nás zavedlo do lesa, kde se po svačině pokračovalo hlouběji lesem až ke strouze, zkontrolovat, zda jí neprotéká po dešti nějaká voda. Byla v podstatě suchá, tak ji děti jak se patří prozkoumaly a na závěr se z ní společně vytahovaly. Před obědem jsme ještě zvládli zopakovat v jurtě divadlo a pořádně otestovat papírové trubky, které k němu neodmyslitelně patří. Odpoledne menší děti stavěly v maringotce z kostek nevídané stavby a s předškoláky pak tvořily z papírových tácků sluneční hodiny a válely z modelíny hlavně hady a šneky. Po svačině jsme nezapomněli očesat další větve obalené slaďoučkými třešněmi a někteří ještě ‘vařili’ kamínky v hrncích pod jurtou. Léto je prostě plné sladkých dobrot a úžasné zábavy.

Ve čtvrtek jsme se sešli na vlakovém nádraží a těšili se od rána na 1.cestu vlakem, 2.cestu tramvají, 3.do České filharmonie, 4.cestu vlakem zpátky. Ve filharmonii jsme se dozvěděli spoustu věcí o houslích - třeba o žabce a šnekovi. Pak jsem se šli podívat do interaktivní místnosti a užili si ji. Cesta zpět byla rychlá, málem jsme nestihli ani svačinu.

V pátek se naskytla velmi zajímavá podívaná - pozorovali jsme traktory, jak sekají další louku, jak řádkují čerstvě pokosenou trávu a také jak obrací schnoucí trávu, vlastně již seno.

A za chvíli na to, dole u potoka, jsme měli možnost pozorovat pro srovnání sečení kosou. To vám bylo divadlo (koukněte na fotky). Samovolný “výchovně-vzdělávací proces” na téma sečení trávy pak pokračoval u jurty. Děti naprosto samovolně, aniž by to kdokoliv po nich chtěl, hrabali klacky seno a stavěli z nich kupky. - Nepotřebujete také doma něco poséci a shrabat? Obraťte se na děti - ty už to umí. :-) Odpoledne jsme se věnovali výrobě papírových sluníček k výzdobě jurty a maringotky na letní slavnost a opakovali divadýlko o loupežníkovi Sanytrníkovi a pokladu.

 

 

4. - 8.6. 2018

 

Pondělí ráno jsme si po přivítání s Dubínkem povídali o tom, zda a k čemu potřebujeme vodu, a vyzkoušeli experiment s balonkem s vodou. Nato jsme si namalovali barevné balónky na papír. Do lesa jsme vyrazili jako vždy po svačině a šli jsme nejprve i s naším skřítkem Dubínkem zkontrolovat a poopravit domečky lesních skřítků. Pak se děti chtěli zastavit na lesním hřišti, kde jsme hráli na ‘zajíčka v jamce’ nebo na ‘myšičku myš’ a poté hromadně přeskakovali, přelézali i podlézali provaz.
S velkými dětmi jsme otevřeli téma Voda, které nás bude tento týden provázet. V ranním kroužku jsme si povídali o tom, co všechno víme o vodě a připomněli jsme si tak i minulý týden. Na svačinu jsme se vydali ke skřítkům, kde Šíma, David, Daník a Matj postavili veliký bunkr z větví. Lenka si s dětmi prohlížela knížku o vodě; Ida si se Stázkou hráli na rodinu a nakonec jsme si zahráli Rybičky, rybičky. Před obědem jsme si zopakovali divadlo i s kostýmy. Po obědě jsme s předškoláky připravovali lahve na pokus s vodou a rýží. Uvidíme, jak to dopadne. Odpoledne si děti užívali houpačku a kluci si hráli na lodi. K svačině jsme se také podělili o jahůdky z našeho záhonku…. mmmm, mňam :o)

V úterý jsme vyrazili s dětmi do horního lesa, kde nás čekala spousta jahůdek a borůvek, které si děti daly ke svačince. Postavili jsme domečky a vypravili se zpátky k jurtě, kde nás odpoledne čekalo tvoření s vodou - zapíjeli jsme barvy do mokrých čtvrtek a pozorovali, jakou barvu může voda mít.

Ve středu jsme si ráno v kroužku ze široka zodpověděli otázku “jaká může být voda” a přišli jsme opravdu na hodně věcí. Pak se šly děti schovat do lesa před parným dnem. Od rána jsme potkávali různé druhy hmyzu, brouků a housenek, takže nebyla nouze o listování v leporelu (malý atlásek) a poznávání jejich rozličných jmen. Prostudovali jsme jich vskutku hodně. Na závěr dne k nám dokonce přispěchala i černá chlupatá housenka babočky paví oko. Že ale umí pelášit… všechny nás překvapila. Odpoledne pak došlo i na zobání třešní za maringotkou, když děti tolik žadonily :) Užíváme si hojnosti léta i jeho plodů.

Ve čtvrtek jsme zjišťovali, co všechno může plavat na vodě i pod vodou a pak jsme to šli prozkoumat hádejte kam - k brodu do potoka. Byla to pro nás vcelku nová dimenze přírody.

Odpoledne jsme se ve stínu u jurty věnovali kresbě, vyšívání a navlékání chrastidel.

V pátek jsme vzpomínali, co už všechno víme o vodě, a brzy se vypravili na cestu. Čekal nás totiž výlet do MŠ Svatá. Svačinu jsme si dali až u přistávací dráhy těsně před vesničkou Svatá. Děti si zahráli na schovávanou a pak už jsme šli na návštěvu. Naše děti obsadily nejdříve klouzačku a potom pískoviště. Výměnou jsme jim půjčili Honzu, který si s kluky ze Svaté zahrál fotbal. S obědem na nás čekal Mirek na fotbalovém hřišti, kde se děti nabažili dalších prolézaček. Cestou zpět jsme si užili vodní sprchu a trampolínu u Aničky a Matěje na zahradě a pak už hurá na parkoviště za rodiči. Byl to překrásný den.

 

 

28.5. - 1.6. 2018

 

Pondělní Dubínek jsme zahájili povídáním o různých materiálech a navázali na smysly a vjemy z minulého týdne. Zkusili jsme experiment: studený vlhký kámen jsme ráno vyndali ze stínu, pomalovali jsme je křídami a položili na sluníčko. Jestlipak bude, až se vrátíme, stále studený…? V lese jsme se stavili na hřišti a trénovali přeskoky, podlézání i přelézání a pak se vydali dál ke skřítkům. Vyprávěli jsme si příběh, jak jim velká voda vzala domeček, a děti jim na hromádku nasbírali klacíčky na stavbu nového. Po návratu byly kameny krásně teploučké, vyhřáté od sluníčka. Test vyšel :o) Odpoledne děti různě přelézali hromady dřeva a dělali si z nich vesmírné lodě a rakety…

Školkové děti si povídali o nevidomých - jak se jim žije, a taky jsme si vyzkoušeli, jaké to je vést slepého a naopak být veden, odhadovali jsme, odkud přichází zvuk a posílali si tichou a slepou poštu. Odpoledne jsme zkoušeli pít poslepu a malovat poslepu. Byla to zábava.

V úterý jsme si povídali o dětech, které mají nějaké tělesné postižení. Zkoušeli jsme chodit spojení šátky a malovat druhou, nepreferenční, rukou.

Ve středu dopoledne jsme si povídali o záchranářích - hráli jsme si na hasiče, záchranku a policisty. S Míšou jsme pak testovali svoje motorické dovednosti na hřišti - přeskakovali jsme čáru, házeli balónem a běhali. Odpoledne děti s Petrem a Ivanou vyráběly pomocí vrtáku, kladívek a hřebíčků různé dřevěné hračky - letadla, lodě a vesmírné koráby.

Ve čtvrtek jsme v ranní kroužku přemítali kde všude v našem těle máme vodu. Pak jsme se vypravili do lesa, opět našli novou cestu a na ní jsme objevili další mraveniště a také něco, co vypadalo jako studánka. Zazpívali jsme jí písničky o vodě a kousek dále, na rozcestí přemítali a argumentovali nad odbočkou, která by pro nás byla lepší. Ještě v lese jsme zkoušeli vyrobit dešťové hole jako další hudební nástroj.

V pátek dopoledne děti navštívily hasičský záchranný sbor v Berouně. Vyzkoušely si stříkat s pistolí, hasičský oblek, slézání po tyči a všech 17 se jich vtěsnalo do koše na hasičském jeřábu. Po roce si děti opět užily spousty dobrodružství. Na oběd jsme se přesunuli do Domova seniorů a odtud do jurty, kde jsme si odpoledne četli pohádky, vybarvovali omalovánky a hráli židličkovanou.

 

 

21.-25.5. 2018

 

Pondělní dopoledne s Dubínkem jsme si povídali o tom, co můžeme cítit, slyšet, nahmatat apod. Vytvořili jsme z různých materiálů (klacíky, kameny, šišky, dřeva, větvičky…) velké slunce a po svačině jsme zkoušeli, třeba jak pálí kopřiva, a šli za ostatními dětmi do lesa na hřiště. Tam jsme si společně zahráli příběh o loupežníkovi Sanytrníkovi a zazpívali k tomu všechny písničky i říkadla. Po návratu k jurtě děti ještě vařili v rendlíku polévku a další dobroty.

Odpoledne jsme tvořili skryté obrázky z mléka nebo octa, které se objevily až nad plamínkem hořící svíčky. Ne všechny obrázky zvládly tuto techniku, aniž by alespoň trochu ohořely, nicméně malůvky na nich se jako zázrakem skutečně ukázaly. Mezitím jsme venku za jurtou ještě stihli připravit záhonek na dýňoviště a dýně zasadit. Teď už jen třeba, aby hojně pršelo, a porostou jako z vody :o)

V úterý jsme zkoumali další smysl - náš zrak. Pozorovali jsme přírodu, zkoušeli jsme nevidět a v jurtě jsme obarvovali květiny tuší. Připomněli jsme si příběh o Sanytrníkovi a zazpívali si loupežnickou písničku Pod dubem, za dubem.

Ve středu jsme věnovali ranní kroužek sluchu a zaposlouchali se do okolních zvuků. Který nás nejvíce zaujal? Rozličnost zvuků, hlasů a jejich sílu jsme zkoumali i při tréninku divadla o Sanytrníkovi. Děti pak nacházeli dole ve smrkovém lese zakopaný poklad v podobě kousků dlaždic z mozaiky. Odpolední tvoření jsme zkoušeli kreslit obrázky s rostlinkami namočenými v barevném inkoustu. Vznikaly zajímavé kompozice. Při volné hře se zas kluci stávali kosmonauty, supermany či piloty vesmírných i jiných letounů a neohroženě létali a skákali z palet dolů na zem…

Ve čtvrtek jsme si nejdříve pohráli u skřítků, barvili jsme křídami kameny a z nich pak vyskládali mozaiku kolem stromu. Po cestě jsme sbírali kusy borovicové kůry a odpoledne z nich lepili obrázky a dotvářeli je podle fantasie. Kdo chtěl, mohl odpoledne vyzkoušet vrtání ořechových skořápek, které chystáme na výrobu chrastidel.

V pátek jsme si užívali čich - zkoušeli jsme, zda voní les, jestli voní déšť. Na stromě jsme našli obří můru a velikého plže - slimáka. Kluci pokračovali ve stavbě super-auta a Davídek s Dáňou sázeli stromy. Gabrielka s Kubou vařili v kaluži a Anežka, Stázka a Tobík hráli škatulata batulata. Odpoledne jsme proměnili maringotku na sušárnu a Jáchym zase využil volný konec lana na omotání zbytku maringotky.

 

14.-18.5. 2018

 

Pondělní dopoledne jsme si v Dubínku povídali o rodině, o našich nejbližších a za každého člena jsme vždy navlékli na svůj provázek jeden korálek. Hotové korále jsme pak pověsili na krk a tak jsme měli všechny své nejbližší stále u sebe. Cestou lesem jsme zkoušeli velké nosy a jak asi ježibabám sluší :-o A při výpravě za zvířecími rodinami jsme krom jiných živočichů potkali v lese na zemi sedící malé ptáče. Na kopci jsme ještě doplnili síly zbytkem svačiny, zahráli si na flétnu a zazpívali pár jarních písniček a vyrazili zpět k jurtě. Odpoledne děti plácali z hlíny postavičky a tvořili i různé živočichy či dokonce létající dinosaury chrlící oheň.

V úterý jsme si představovali, jaká by byla oslava pro naše rodiny. V lese jsme ještě nasbírali materiál na záhonky a odpoledne jsme osazovali záhony rajčaty, paprikami a kedlubnami. Děti hrabaly hlínu a nakonec jsme zalévali.

Středeční ráno jsme se ptali, jako které zvíře se právě kdo cítí, a užili jsme si vtipné chvilky :) I s Jozífkem jsme pak vyrazili prozkoumat jednu velkou zvířecí rodinu a její domov: mraveniště. Během svačiny se již rozpršelo poměrně hustě a tak jsme se vydali skrz les mezi stromy a prozkoumali zase část dosud nenavštíveného lesního houští. Cestou jsme zpívali 'zvířecí' a 'dešťové' písničky. U jurty pak děti nejvíce zaujala tekoucí voda z okapu přístřešku do sudu, takže suchý nezůstal asi nikdo. Živel Vody byl dnes v plné síle a tak si ho děti naplno užívali :-) Odpoledne jsme si tvořením mravenců z korkových razítek připomněli dnešní dopolední návštěvu a povídání v lese. A pak už zase déšť a voda a louže a bláto... Až při předávání posledních děti vysvitlo poprvé sluníčko :-0

Ve čtvrtek jsme si v kroužku povídali o tom, jaké doteky jsou příjemné či nepříjemné. A pak jsme se vydali do po dešti voňavého lesa na průzkum nových cest. Opět jsme objevili další krásný kout trubského lesa a ušli jsme toho docela dost. V lese si děti hráli například “cukr, Kráva, limonáda” nebo na kočičí rodinu či dinousauří hrátky. Odpoledne předškoláci zkoušeli malovat levou rukou a i nohou. A menší děti si při odpočinku zaimprovizovali a s Jankou K. si vymysleli neopakovatelný příběh ( - takže se ho asi nedovíte :-)

V pátek jsme si zopakovali výlet na lezeckou stěnu Eden v Berouně. Tentokrát už tepelné zástěny byly demontované, takže nelezoucí děti měly více prostoru na další hry, například na fotbálek, na “Zuzka řekla”, na mravence, na honičku, na autíčka a také na boulderování. Oběd jsem zvládli v poklidu ještě na lavičkách u lezecké stěny a pak jsme se přesunuli do hracího koutku v knihovně, kde jsme si přečetli příběhy z Pejska a kočičky. Odpolední část dne jsme se dorazili na dětském hřišti Rákosníček. A když říkám “dorazili”, tak to myslím obrazně :-).  - Měli jsme krásný den, plný zážitků.
 

 

7.-11.5. 2018

 

Pondělní dopoledne s Dubínkem jsme zahájili dřevěnými skládačkami a povídáním k tématu dne - jak jsme každý jiní, čím se lišíme. Následovalo ztvárnění obličeje pomocí prstových barev. Cestou k lesu jsme zpívali kytičkové písničky a povídali si, jak se vše (rostliny, stromy, zvířata, lidé…) neustále mění. Ukazovali jsme si to na okolních loukách, kde se nachází nepřeberné množství pampelišek v různém stádiu růstu a květu. V lese jsme hned zkraje opravili jeden skřítčí domeček a na hřišti si užili přeskakování šňůry a poté naopak i její podlézání. Chvíli byly ze všech dětí mrštné ještěrky a hadi a chvíli zas nohatí klokani :o) Cestou lesem jsme si opakovali pravidla vzdálenosti ‘na doslech’ a k tomu vyprávěli pohádku o Jeníčkovi a Mařence. A pak už závody loukou k jurtě.

Středeční ráno jsme si připomněli výročí konce války a dopoledne prohlíželi různé rostliny, jak vedle sebe rostou v míru a pokoji. Po svačině měli děti přehlídku pláštěnek a pak se už bez Jozífků vyrazilo k mamutí jámě. Během klouzání si děti udělali společnou siestu ve svahu. Odpoledne jsme prostřednictvím Zeměkoule na papíru posílali rukama do celého světa lásku a mír. Stázka si sešikovala děti do houfu a stala se na chvíli profesionální fotografkou. A děti si to užívali a pózovali jako ve skutečném ateliéru. Během odpolední bouřky jsme ještě zvládli tancovat a zpívat naše oblíbené písničky o dešti či o bouřce a pořádně to rozparádit, abychom řádící bouřku vůbec překřičeli.

Ve čtvrtek nás čekalo dopoledne v jurtě překvapení - divadlo Sieřino tajemství. Dozvěděli jsme se při něm, kde roste baobab, sekvojovec obrovský a jak je dobrodružné mít sen a jít za ním. Odpoledne jsme si došli k hodné babičce z Trubské pro sadbu a přinesli si nářadí z auta. Takže jsme mohli začít kopat díry na keře a hlínu, kterou jsme keře zasypali. Děti se pěkně vystřídali, i když u vozíku byl nával. S konečnou fází zalévání nám pomohl deštík, který se rychle přihnal a rychle zase odešel. A vypadá to, že máme založenou díru na blátoviště.

V pátek jsme si v ranním kroužku připomněli, že v neděli mají svátek naše maminky a přemítali jsme, za co všechno bychom jim chtěli poděkovat. Po ranním kroužku jsme se rozhodli prozkoumat místo, kde jsme ještě nebyli - borovicový les nad dolním rybníčkem, jehož severní okraj kouká na Hudlice. Odpoledne jsme vyrobili přáníčka pro naše maminky.

 

 

2.5.-4.5. 2018

 

Středeční ráno jsme přivítali nový měsíc, květen - máj. A proč se mu tak vlastně říká? Společně s Jozífkem jsme vyrazili k hornímu rybníčku, abychom tam všichni ozdobili barevnými pentlemi májový věneček a vyrobili krásnou Májku. Vše doprovázelo společné zpívání, tanečky a hry na kytičky kolem naší Májky. Navštívili jsme také rybníček a děti prozkoumaly jeho břeh. Při návratu jsme slavnostně nesly Májku k jurtě a zpívali “Neseme, neseme májíček". Odpoledne se děti chopily nářadí a stloukaly, řezaly a vyráběly všemožné věcičky či hračky, každý dle své chuti a fantazie.

Ve čtvrtek ráno jsme si v kroužku povídali o tom, proč je sluníčko důležité. Přivítali jsme i Zdeňku, návštěvu z Českého rozhlasu, která byla moc zvědavá na to, jak se nám žije v lesní školce. Na hřišti jsme si namalovali oběžné dráhy kolem velikého slunce a s balónky jsme jako planety kroužili po oběžných drahách. Kdo nechtěl balónek, stal se kometou, které prolétaly mezi planetami a musely se moc snažit, aby nedošlo k vesmírné srážce. Po svačině jsme vyzpovídali Zdeňku, která nám přiblížila práci pro rozhlasové vysílání. Nakonec jsme se vydali do lesa, abychom nasbírali větve a listí a mohli založit záhonek u jurty. Odpoledne jsme s předškoláky malovali podle stínu postavy a užívali si pěkného počasí kolem jurty.

V pátek jsme se po přivítání vydali k rybníčku v údolí, kde jsme chtěli pozorovat květiny. Nakonec nás nejvíce zaujala vysoká tráva v poli, která nám posloužila jako dobré maskování při hře. Holky si hrály na víly a z kluků se stali lovci kernotaurů. Po potůčku jsme si chvíli posílali lodičky a začali se těšit na to, až se v létě budeme moci v potůčku brodit. Odpoledne jsme si vyprávěli vlastní příběhy a hráli si u houpačky a budovali domeček ve křoví.

 

 

23.-27.4. 2018

 

Pondělní dopoledne s Dubínkem se neslo v duchu kvetoucích kytiček a rozkvetlých luk a stromů. Obrázky byly proto pestré jako louky plné kvítí. Po svačince jsme se vypravili přes louky na hřiště na kraji lesa, kde jsme si užívali her a házení šišek do stromů. Lesní zkoumání jsme završili trháním pampelišek a společně se školkovými dětmi pak uvíjením věnečků pro mamky a tatínky, kteří už nás vyhlíželi u jurty.

Po odpoledním odpočinku obloha potemněla a tak jsme všichni společně před jurtou pozorovali blížící se bouřku, hřmění i blesky. Když vítr zesílil a bouřka nás dostihla, utíkali jsme se před ní schovat do bezpečí jurty, odkud jsme ji mohli skrz středovou kopuli pozorovat i poslouchat. Toto napínavé odpoledne jsme si zpestřili písničkou Bouřka s tancem.

V úterý jsme si povídali o svatém Jiří a jak hadi vylézají ze země a co by ještě ze země mohlo vylézt. V lese jsme si hráli a zpívali u skřítků a vyrobili jsme si hlavu draka z kartonu na vajíčka. Někteří draci pěkně vyplazovali jazýčky :-) .

Středeční přivítání bylo i s Jozífkem v hojném počtu. Před výpravou do lesa jsme ještě s dětmi zopakovali pásmo písniček na zítřejší návštěvu Domova seniorů a vyrazili jsme. Po svačině u skřítků jsme si spolu s dětmi i rodiči z Jozífka zazpívali a zahráli několik společných her a užili si přitom spoustu zábavy. Stejně jako oni dopoledne jsme i my odpoledne vystřihovali a vybarvovali dlouhé spirálovité hady a s nimi se honili okolo jurty.

Ve čtvrtek jsme se sešli před Domovem seniorů. Bylo chladno a větrno, ale děti prozkoumaly místní park - všechno tady proběhly, a tak se i zahřály. V domově jsme se babičkám a dědečkům představili s pásmem písniček na jarní slavnost a pak jsme si společně s nimi zahráli stolní hry, co tam měli pro nás připravené - domino, rybičky, kuličty, obrázkové kostky a další. V domově jsme navštívili všechna jejich zvířátka - kozy, rybičky, morčátka, králíčky a papouška Rozárku. Poobědvali jsme v odpočinkovém koutku u koz a pak jsme se přemístili do bazénu. Cestou jsme ještě navštívili dětské hřiště. Do bazénu se děti už dlouho těšili a řádně si ho užily.

V pátek jsme si s dětmi v kroužku povídali o tom, kdy je nám do zpěvu a jaké písničky si nejraději zpíváme. Pak jsme šli s dětmi zkontrolovat jak vypadá horní rybníček a “naše” hnízdo - bylo úplně zatopené a na rybníčku hnízdily kačenky a žabky.

U jurty jsme zkoušeli vyrobit hudební nástroj z “českého bambusu” (dutých stvolů nějakého rákosu :-)) a zpívali jsme nové písničky (12 měsíců, Pampelišky, Tancovala žížala) a děti si u toho i zatančily.  

 

 

V pátek jsme v ranním kroužku probrali téma co to je půst a pak jsme odešli do lesa hrát si. Ve voňavé hromadě chvojí děti našli “trampolínu” a nízké větve dubů se staly vhodnou průlezkou. Starší děti, ale i Kubíček si zahráli hru “dotkni se … (jednou rukou a jednou nohou země a jakékoliv další obměny) a Meda s Gábinkou si hrály na rodinu a vařily u pařezu. Holky si zahráli také na “cukr, káva, limonáda, …”  nebo “na potopu”. Odpoledne u jurty Honza dětem postavil překážkovou dráhu a holky předškolačky vytvořili na zemi kostru z větviček, kamenů a kůry.